„Pred x rokmi som do svojho muzikálu Čajočky prijal mladú neskúsenú herečku, ktorá oplývala nádherným tvrdým až drvivým hlasom. Natrápili sme sa neskutočne. Myslím, že si Betka prešla aj peklom, lebo som bol veľmi krutý v túžbe dostať z nej to, čo som cítil, že v sebe má. A potom to prišlo. Zrazu sa to prelomilo a Betka akoby zo dňa na deň exelovala. Odvtedy, ak mám možnosť s ňou spolupracovať, tak tú možnosť využijem, lebo je to jeden z najväčších talentov Československej muzikálovej scény. A hlavne je to inteligentná herečka, čo mám rád. Rád využívam jej talent; mám totiž rád, keď moju prácu robia ľudia dobre a ona ju robí skvele.“

– Ján Ďurovčík

„Alžbeta Bartošová je podivuhodná bytost, v níž se snoubí hned několik různých talentů. Zazpívá s pozoruhodnou jistotou každý hudební žánr. Tančí a pohybuje se po jevišti s elegancí prima baleríny. Je také nadaná herečka, která by obstála v leckterém dramatu. Dokáže být lyrická, ale také ironická, něžná i plná běsů. Naivka i trágedka. Zdá se mi, že o ní ještě hodně uslyšíme. Až se dozvíte, že někde vystupuje, jděte se na ni podívat. Vyplatí se to. Mně jako autorovi a Aleši Březinovi jako skladateli se vyplatilo, že hrála titulní roli v našem muzikálu Liduschka.“

– Karel Steigerwald

„Na podzim roku 2010 jsem viděl v hledišti na první zkoušce pro mě neznámou Alžbetu Bartošovou, drobnou brunetku, která plaše a s úctou sledovala dění na jevišti. V průběhu zkoušení jsem v ní objevil nejen pěvecky, ale i herecky talentovanou osobnost. Na zkoušky vždy chodila připravená. Všechny připomínky si pamatovala a snažila se udělat vše tak, aby splňovala moje režisérské představy. Po Katu Mydláři jsem s ní ještě několikrát spolupracoval (Angelika, Tři mušketýři). A proto jsem rád, že jsme se nyní opět pracovně potkali při muzikálu Muž se železnou maskou. K jejím pozitivním vlastnostem se dá přičíst i to, že akceptuje mnou vytvořené herecké mantinely role, kterou ztvárňuje, ale zároveň je schopna mi jako režisérovi nabídnout nové nuance, které často rád přijímám. Občas v její češtině někdy cítím slovenský akcent, ale veřím, že se ho postupne zbaví.“

– Libor Vaculík

„Betka je pro mě velký talent, který jsem měl to štěstí objevit až ve vzdáleném Púchově na Slovensku. Je velice profesionální a vždy připravena. Její pěvecké i herecké schopnosti jsou již dnes na nejvyšší úrovni muzikálového oboru. Jsem rád, že právě já jsem mohl být u zrodu takové krásné a talentované osůbky, jakou je Alžbeta Bartošová.“

– Michal David

„Spolupráce s Betkou je snem každého hudebního skladatele, protože nádherne zpívá, skvěle hraje, nádherně vypadá, je nekonfliktní a tvrdě pracuje. Jsem moc šťastný, že se mi podařilo pro Liduschku získat jako hlavní představitelku právě ji.“

– Aleš Březina

„Když se řekne Betka Bartošová, vybaví se mi slovo „profesionál“. A také bytost, která mate tělem. Na první pohled křehké a roztomilé stvoření v sobě totiž skrývá sílu tygra.  Pro režiséra je radost s ní pracovat, protože Bety je tzv. „držák“. To je herec, který za jakýchkoliv okolností podává stabilní herecký výkon. A to je vzácnost. Tato mladá dáma je výjimečná tím, že ovládá všechny složky muzikálového řemesla na takové úrovni, že se ani za jednu z nich nikdy nemusí stydět. A to je v našem malém českém muzikálovém rybníčku skutečný zázrak. Je mladá, pracovitá, houževnatá, poctivá a nadto je tato majitelka mnoha talentů ještě velmi půvabná. Kdybychom tu měli takových „Betynek“ víc (myslím i mezi muži), věřím, že bychom byli schopni dělat tak kvalitní muzikály, jak to umějí v New Yorku či v Londýně.“

– Radek Balaš

„Zo strany hlasového pedagóga môžem povedať o Betke Bartošovej toľko, že už od svojich študentských čias upútala pedagógov, spolužiakov aj muzikálovú verejnosť svojou neuveriteľnou húževnatosťou, ambicióznosťou, krásou a kultivovanosťou hlasu, disciplínou a nesmiernou dávkou umeleckého nadania nielen ako speváčka, ale aj ako herečka, tanečníčka, dabingová herečka a momentálne už aj ako precízny, trpezlivý a fundovaný pedagóg spevu. Som na ňu veľmi hrdá a vysoko si ju vážim ako umelkyňu, ale rovnako aj ako hodnotného človeka.“

– Miroslava Marčeková